Co je indikátor

V menu grafu je přes dvacet indikátorů a každý vypadá jako tajná zbraň. Dobrá zpráva: žádný z nich není kouzlo. Každý je obyčejný recept – vezme pár posledních svíček, něco s jejich cenami spočítá a nakreslí výsledek jako čáru. Profesor Knot tomu říká kuchařka: svíčky dovnitř, čára ven.

Recept na čáru#

Nejjednodušší indikátor je klouzavý průměr: sečti zavírací ceny posledních N svíček a vyděl je N. Výsledek je jeden bod. Pak se okno posune o svíčku a počítá se znovu. Bod po bodu vznikne čára. Klikej na Další a sleduj, jak čára roste:

Všimni si dvou věcí. Čára vzniká jen z minulých svíček – žádná informace o zítřku v ní není. A je hladší než cena: jeden divoký den se v průměru pěti dnů rozpustí.

Každý indikátor zaostává#

Protože průměr počítá i se staršími svíčkami, otočí se až poté, co se otočí cena. Říká se tomu zpoždění (anglicky lag). Čím víc svíček indikátor bere, tím je hladší – a tím víc zaostává:

To není chyba, to je cena za hladkost. Rychlý indikátor dá signál brzy, ale často planý. Pomalý se splete méně, ale přijde pozdě. Celý tenhle kurz se k tomu bude vracet.

Překreslování: poslední svíčka lže#

Poslední svíčka na grafu ještě není hotová – cena se v ní pořád hýbe. A s ní se hýbe i poslední hodnota každého indikátoru. Signál, který vidíš uprostřed dne, může do půlnoci zmizet. Tomu se říká překreslování.

Běžné indikátory z menu burzy už uzavřenou svíčku nepřepisují. Pravidlo je proto jednoduché: signál platí, až když se svíčka zavře.

Časté omyly#

• „Indikátor ví něco, co cena ne.“ Počítá se jen z ceny (a případně objemu). Je to jiná brýle, ne jiný svět.
• „Rychlejší indikátor je lepší.“ Je rychlejší – a víc se plete. Pomalejší je klidnější – a pozdější.
• „Signál na rozjeté svíčce platí.“ Platí až po zavření svíčky. Do té doby se může změnit.