Bitcoin

22. května 2010 si programátor Laszlo Hanyecz objednal dvě pizzy a zaplatil za ně 10 000 bitcoinů. Tehdy to bylo asi 41 dolarů. Byla to jedna z prvních skutečných plateb v bitcoinech – a dodnes se ten den slaví jako Bitcoin Pizza Day.

Laszlo prý nelituje. My bychom možná trochu litovali. Proč ale z „pár dolarů za pizzu“ vyrostlo něco, za co se v roce 2025 platilo přes 120 000 dolarů za jediný bitcoin?

Jen 21 milionů#

Pravidla Bitcoinu určují, že bitcoinů nikdy nebude víc než 21 milionů. Nové mince vznikají jen jako odměna těžařům za nové bloky (to už znáš z lekce o těžbě) a ta odměna se postupně zmenšuje.

Nemusíš ale kupovat celý bitcoin. Dělí se na sto milionů dílků – nejmenší se jmenuje satoshi (0,00000001 BTC), podle tvůrce Bitcoinu. Klidně si koupíš bitcoin za pár stovek korun.

Halving: odměna na polovinu#

Zhruba každé čtyři roky (přesně každých 210 000 bloků) se odměna za blok sníží na polovinu. Tomu se říká halving.

Nových bitcoinů tedy přibývá čím dál pomaleji. Poslední vznikne zhruba kolem roku 2140 – pak už budou těžaři žít jen z poplatků.

Digitální zlato#

Zlata je na světě omezené množství a nikdo ho nemůže „natisknout“. Bitcoin funguje podobně, proto se mu přezdívá digitální zlato: lidé ho kupují jako uchovatele hodnoty, ne jako peníze na nákup rohlíků.

Je tu ale velký rozdíl: zlato má za sebou tisíce let historie, Bitcoin sedmnáct. A jeho cena se hýbe mnohem divočeji.

Všimni si zvýrazněného období: z maxima 69 000 dolarů v listopadu 2021 spadla cena do listopadu 2022 až na 15 476 dolarů – o 78 %. Kdo nakoupil na vrcholu, sledoval rok, jak mu z každé stokoruny zbývá zhruba dvaadvacet.

Časté omyly#

• „Musím koupit celý bitcoin.“ Nemusíš – koupíš si jakýkoli zlomek.
• „Bitcoin je anonymní.“ Spíš veřejný: každá platba je navždy vidět v blockchainu.
• „Po halvingu cena vždycky vyroste.“ Viz box výše – a viz propad o 78 % v grafu.